Navigace
Obsah
Hrady a zámky Plzeňského kraje
ve správě Národního památkového ústavu
Zámek Horšovský Týn
V polovině 13. století založený hrad pražských biskupů. Z této rané fáze se dodnes dochovaly prostorné sklepní místnosti a hodnotná kaple vrcholné gotiky. Dnešní dispozici i vzhled získal objekt v období renesance, v 16. a 17. století, kdy náležel Lobkowicům. V roce 1623 panství koupil štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff, který vlastnil zámek více než 300 let až do roku 1945. V hlavní sezóně nabízí veřejnosti šest návštěvních okruhů s celkovou dobou prohlídky přes 5 hodin. Bohatý celoroční kulturní program. Návštěvu v rozlehlém čtyřiceti hektarovém přírodně krajinářském parku s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem.
Klášter Kladruby
Benediktinský klášter založený knížetem Vladislavem I. roku 1115. Současná podoba pochází ze století 18. Nejpozoruhodnější součástí kláštera je kostel ve stylu barokní gotiky jehož vzhled navrhl architekt Jan Blažek Santini. Budova nového konventu je postavena podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Objekt nabízí dvě prohlídkové trasy, kde spatříte expozici historie kladrubského kláštera a Benediktinského řádu, unikátní expozici svatého Jana Nepomuckého, lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna, pánské salony 19. století a knihovnu knížecího rodu Windischgrätzů. Opojnou každoroční tradicí se stal hudební festival „Kladrubské léto“.
Zámek Kozel
Klasicistní lovecký zámek postavený na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze pro stavebníka Jana Vojtěcha Černína. Čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří byla podle návrhu Ignáce Palliardiho doplněna o dvě dvojice staveb - kapli s jízdárnou a protějškem lokajnu s konírnou, čímž vznikl celistvý areál. Zámek Vás okouzlí bohatými rokokovými a klasicisními interiéry. Nádherný rozlehlý park rozprostře pohádku ve Vaší duši. Zaslouženou pozornost budí přebohatý kulturní program.
Zámek Manětín
Dnešní barokní podobě panského sídla předcházela středověká tvrz. Za Jeronýma ml. Hrobčického z Hrobčic, před rokem 1600, byla tvrz rozšířena a přestavěna na zámek. Po požáru roku 1712, který zničil velkou část města i renesančního zámku ze 16. století, dal Václav Josef Lažanský podle plánů G. B. Santiniho manětínský zámek zcela přestavět. V majetku Lažanských zůstal zámek až do roku 1945. Zámecká budova prodchnuta duchem barokního stavebního slohu nabízí původní zařízení a unikátní sbírky Lažanských. K ukázkám portrétního umění patří vedle rodových podobizen cyklus obrazů zámeckého služebnictva. Unikátem je obraz od Petra Brandla Křest Kristův.
Zámek Nebílovy
V českých zemích ojedinělou, typickou vídeňskou architekturou je barokní dvojzámčí postavené v létech 1706 – 1719. Realizováno podle plánů vídeňského dvorského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, plzeňským stavitelem a architektem Jakubem Augustonem. Na konci 18. století - za Černínů - vyzdobil interiéry zámku malíř Antonín Tuvora. Prohlídková trasa zámku zaujme bohatou instalací na téma „Přírodní motivy ve výtvarném umění“ a pozoruhodnou výzdobou zádního zámku, od malíře A. Tuvory, s náměrově bohatou výzdobou společenského sálu zadního zámku, navozující iluzi pozemského ráje.
Klášter Plasy
Monumentální barokní areál bývalého cisterciáckého kláštera založený Vladislavem II. před rokem 1146. Dobou rozkvětu byla doba vlády krále Václava I., který zde několikrát pobýval. Za císaře Ferdinanda II. v roce 1628 začala nová raně barokní přestavba klášterního konventu. Dnešní barokní vzhled byl dán klášteru za opata Evžena Tyttla. Podle plánů G. Santiniho Aichela a K. I. Dienzenhofera byl přistavěn nový konvent. Za Josefa II. roku 1785 byl klášter zrušen. V roce 1826 se dostal do majetku knížete Klementa Lothara Metternicha. Dnes je objekt přístupný s expozicí uměleckých děl, klášterní knihovny, ale především expozicí lékárny v bývalém špitálním křídle kláštera.
Hrad Rabí
Největší hradní zřícenina v Čechách. Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě strážní, obytné věže. Při druhém obležení hradu husitskými vojsky roku 1421, zde Jan Žižka přišel o své druhé oko. Tato událost hrad Rabí asi nejvíce proslavila. Nejvýznamnějšími držiteli hradu byli Švihovští z Rýzemberka a to až do roku 1548. V následujícím období hrad střídá majitele. V prvním desetiletí 18. století se objekt uvádí už jako značně zpustlý. Poslední majitelé Lamberkové zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V této době začaly první záchranné práce na opravu hradu.
Hrad Švihov
Páni z Rýzmberka postavili ve Švihově na přelomu
Hrad Velhartice
Gotický hrad ze
